spájame ľudí, ktorí menia svet
Publicistika
aktuálne  |  fórum  |  kalendár  |  adresár  |  inzeráty  |  poznámkový blok  |  fotoblokkampane!
Popírání klimatických změn je zločinem proti lidskosti
2.8.2007 | Jan Beránek |

Minulou sobotu, kdy probíhal megakoncert Live Earth, jsem připravoval na téma klimatických změn a rozvojových zemí text do ročenky kampaně Česko proti chudobě. Když jsem procházel nejnovější zprávy klimatologů, rozvojových agentur i vojenských stratégů, laciné a vědomé popírání klimatických změn se mi začalo jevit jako zločin proti lidskosti.


Klimatické změny nastávají a ohrožují lidstvo víc, než se dosud předpokládalo. To je závěr letošního shrnutí, které zveřejnil Mezivládní panel o klimatických změnách (IPCC). Více než tisícovka zúčastněných klimatologů a dalších expertů navíc potvrdila, že změny klimatu jsou opravdu způsobeny lidskou činností.

Předpovědět konkrétní dopady klimatických změn není snadné, nicméně panuje veliká shoda v tom, že v polovině století můžeme očekávat výrazný úbytek vody v teplých podnebných pásech: blíže k pólům, kde roční dešťové srážky přibudou, hrozí sucha střídaná s častějšími prudkými dešti a povodněmi. V krátkodobém výhledu zvýšený výskyt záplav a dlouhodobě nedostatek vody se očekává v důsledku tání ledovců ve vysokohorských oblastech, jako jsou Himaláje nebo Kilimandžáro.

Pozvolný úbytek ledové pokrývky v polárních oblastech má zvednout hladiny oceánů o 20 až 60 centimetrů už v tomto století. To by připravilo o obydlí a živobytí víc než sto milionů lidí. Některé studie a pozorování v posledních letech ale upozorňují na riziko náhlého rozpadu polárního ledového příkrovu, což by mohlo ještě za našeho života zvednout hladiny oceánů desetkrát víc.

Je totiž potřeba připomenout, že IPCC pracuje na základě odborného konsensu. Jeho výstupy tak představují konzervativní prognózy – minimum, na kterém se experti díky už dnes dostatečné průkaznosti shodnou. Existuje přitom řada vědeckou obcí sledovaných hypotéz, které předpovídají výrazně rychlejší změny a drastičtější dopady proměny klimatu. Je přitom znepokojivé, že nárůst koncentrace skleníkových plynů i rozsah pozorovaných změn po roce 2000 probíhá spíše podle těch horších scénářů. Proto lze také sledovat, že každá nová prognóza IPPC (jsou publikovány vždy po několika letech) přináší chmurnější obrázek, než byl v té předchozí.


Nejzranitelnější jsou hlavně chudé státy


Zatímco klimatické změny jsou v rozhodující míře způsobeny skleníkovými plyny, které vypouštějí průmyslové bohaté státy, jejich dopad nejhůře pocítí lidé žijící v chudých zemích v Africe, Asii a Latinské Americe. Těm hrozí, že budou hlavními oběťmi, a to ze dvou důvodů. Jednak jsou to právě tropické a subtropické oblasti, které nejhůře zasáhne úbytek srážek a obdělávatelné půdy. Druhým důvodem je fakt, že tamní obyvatelé kvůli extrémní chudobě a vysoké závislosti na místních zdrojích potravin mají omezené (nebo vůbec žádné) možnosti tyto dopady zmírnit a přizpůsobit se novým podmínkám, o přestěhování se příznivějších oblastí do nemluvě. Jak doslova uvádí letošní zpráva IPCC: „Zranitelné mohou být především chudé komunity, zejména ty, které sídlí ve vysoce rizikových oblastech. Vesměs mívají menší schopnost se přizpůsobit a jsou více závislé na zdrojích citlivých na působení klimatu, jako jsou místní zdroje vody a potravin.“

Statistika Červeného kříže jasně ukazuje rostoucí trend katastrof spojených s počasím za posledních 40 let a Britské ministerstvo pro mezinárodní rozvoj upozorňuje, že už dnes nastává 97 % všech úmrtí způsobených přírodními katastrofami právě v rozvojových zemích. V listopadu 2005 zveřejnil časopis Nature studii odhadující počet takových úmrtí v roce 2000 na základě statistik Světové zdravotnické organizace. Výsledek je vidět na mapě a potvrzuje hypotézu, že úplně nejhůře na tom budou lidé žijící v Africe (zejména subsaharské), následováni obyvateli Asie a Latinské Ameriky.

Ilustrativní ukázkou toho, co lze stále častěji očekávat, je velké sucho ve východní Africe v letech 2005 a 2006, které přímo ohrozilo 11 milionů lidí – tedy počet obyvatel srovnatelný s celou Českou republikou – v Etiopii, Súdánu, Somálsku a Keni. Mezivládní panel o klimatických změnách uvádí, že do roku 2020 bude v Africe vystaveno nedostatku vody 75 až 250 miliónů lidí a že zemědělské výnosy v některých oblastech klesnou na polovinu, stejně jako se zhorší i podmínky pro místní rybolov. Podle odhadu, který zveřejnila rozvojová organizace Christian Aid, může jen v subsaharské Africe v přímém důsledku změn klimatu zemřít během tohoto století 185 milionů lidí.

Důvodem není jen nedostatek potravy a pitné vody, ale také konflikty o jejich mizející zdroje. Tradiční napětí a spory mezi jednotlivými kmeny se v takovém případě může snadno proměnit ve vyhlazovací občanskou válku, jak jsme již několikrát zažili, například v Darfúru. Hrozí ovšem i mezinárodní konflikty a další eskalace terorismu, které se mohou stát hrozbou i pro bohaté státy. Upozorňuje na to například velice zajímavá zpráva „Národní bezpečnost a hrozba klimatických změn“, kterou v dubnu 2007 publikoval tucet bývalých amerických generálů a důstojníků.

Dá se čekat, že nejhoršímu budou vystaveni také lidé v Bangladéši. Tuto nížinu ohrožuje z jedné strany voda z rychle tajících ledovců v Himalájích, z druhé strany stoupající hladina moře, a z nebe potom častější a ničivější hurikány. Už během povodní v roce 2004 tam bylo poničeno 80 % úrody a 30 milionů lidí ztratilo domovy.

Organizace Christian Aid uvádí, že do roku 2050 se bude muset vinou klimatických změn přesídlit více než miliarda lidí, z toho pětina se stane uprchlíky, kteří budou muset hledat azyl za hranicemi své vlasti. Studie univerzity v Hamburku, kterou v červnu zveřejnila německá kancelář Greenpeace, odhaduje počet takových uprchlíků na 200 milionů už v roce 2040. Humanitární a další organizace proto v posledních letech prosazují, aby OSN zavedlo a jednotlivé státy oficiálně uznaly nový statut klimatických utečenců (climate refugee).


Na vině i na tahu jsou bohaté země

Problém globálního oteplování se sice dostal do oficiální agendy OSN už v roce 1992, ale během uplynulých patnácti let se nepodařilo hrozící trendy ani zpomalit, natož pak obrátit: zatímco v 90. letech rostla atmosférická koncentrace CO2 v průměru o 1,1 % ročně, mezi roky 2000 a 2004 se zvyšovala třikrát rychlejším tempem.

Kjótský protokol sice zavazuje část průmyslových států snížit emise skleníkových plynů do roku 2012 v průměru o 5,2 % oproti stavu v roce 1990, ale v důsledku mnoha kompromisů obsahuje četné díry a nedostatky, kvůli kterým by i při jeho naplnění bylo reálné snížení emisí výrazně nižší.

Vedle této nedůslednosti je hlavním problémem stávajících dohod to, že nezahrnují dva největší znečišťovatele: USA a Čínu. Oba státy přitom svoji neochotu podřídit se závazkům omlouvají vytáčkami, že přece nebudou snižovat emise, když ten druhý je také nesnižuje. Politikům, kteří se odmítají dohodnout na snižování emisí a ukazují přitom prstem na průmyslovou expanzi v Číně, přišla určitě vhod zpráva, kterou letos v červnu zveřejnila Nizozemská agentura pro životní prostředí. Analyzovala nejnovější data a došla k závěru, že se Čína v absolutním objemu škodlivých emisí stala největším znečišťovatelem už v roce 2006, ačkoliv se dosud mělo za to, že Spojené státy předstihne až v příštím desetiletí.

Na tomto pochybném závodu lze ovšem vedle oboustranné licoměrnosti dobře ilustrovat také rozdílnou pozici průmyslových a rozvojových zemí. Větší hanba totiž leží nezpochybnitelně na Spojených státech. Nejenže jako největší ekonomika světa mají mnohem lepší možnosti podniknout potřebná opatření, ale především je jejich vina na zvýšené koncentraci CO2 v atmosféře výrazně větší. Odhaduje se, že od roku 1900 vypustili Američané do atmosféry celkem 326 miliard tun oxidu uhličitého, zatímco všichni Číňané asi 100 miliard tun.

Je také potřeba si uvědomit, že prudce rostoucí objem skleníkových emisí v Číně jde z velké části na vrub obyvatelům bohatých zemí. Vždyť kolik výrobků, které dnes zvyšují náš blahobyt, je dovezeno z čínských továren a přispívá tak k zátěži, kterou pokrytecky přičítáme nikoliv sobě, ale Číně! Také mezinárodní rozvojové banky dodnes půjčují v oblasti energetiky především na výstavbu uhelných elektráren, ropovodů a na další projekty vedoucí k vyššímu spalování fosilních paliv.

Z hlediska spravedlnosti, jakož i nutnosti a možnosti razantně snížit emise, je nejvýmluvnějším ukazatelem objem vypouštěných skleníkových plynů na osobu: zatímco jeden Američan vypustí do atmosféry 19 tun CO2 ročně, na Číňana připadají asi 3 tuny CO2. V tomto ohledu je nutné upozornit i na fakt, že Češi patří mezi největší světové hříšníky – na každého z nás připadá 12 tun CO2, zatímco průměr EU činí 8,5 tuny. Uveďme ještě, že na jednoho Inda připadne 1 tuna a že obyvatelé třiceti nejchudších afrických zemí přispívají ke znečištění méně než 0,1 tuny CO2 ročně.

Je ale nepochybné, že účinná opatření jsou potřebná všude. Vědci se dnes shodují na tom, že abychom zabránili katastrofálním a nevratným změnám v planetárním měřítku, je třeba udržet průměrné oteplení pod dvěma stupni Celsia. To podle současných modelů znamená zastavit růst emisí v nejbližších deseti letech a do roku 2050 je pak celosvětově snížit alespoň na polovinu.

Je proto nezbytné, aby představitelé bohatých zemí přestali váhat a mluvit do větru, ale okamžitě přistoupili k razantním opatřením. Na mezinárodní úrovni je třeba přijmout dohodu, která naváže na Kjótský protokol a uloží většině zemí – tentokrát už i těm větším rozvojovým – závazné a vymahatelné cíle, jejichž naplnění povede ke zmíněné stabilizace a následnému snížení globálních skleníkových emisí.

O to, jak která země k záchraně klimatu přispěje, se určitě ještě povedou spory. Z hlediska legitimity a spravedlivosti celosvětové dohody je však třeba do národních cílů promítnout historickou zátěž i aktuální situaci tamních obyvatel. Lze například snadno odvodit, že za čtyřicet let by roční emise na osobu žijící na naší planetě neměly překročit 1,5 tuny CO2. To například pro Českou republiku znamená snížit emise o téměř 90 %. Bohužel se zatím nezdá, že by kterýkoliv náš politický představitel byl schopen se tomuto životně důležitému imperativu postavit čelem a předložit veřejnosti vizi, jak a proč je toho třeba dosáhnout.


Hrozby slepých uliček

Díky mnohaletému úsilí ekologických iniciativ, vědců a v poslední době také rozvojových organizací se klimatické změny stávají klíčovým tématem mezinárodní politiky. Také průmyslové korporace, které se nejprve snažily zpochybnit samotný fenomén a posléze jeho souvislost s lidskou činností (do této fáze nyní opožděně přešel Václav Klaus), byly nuceny problém i nezbytnost nějakého řešení připustit.

Změnit během jedné generace současné hospodářství tak, aby mělo prakticky nulové emise uhlíku, se ovšem neobejde bez zásadních proměn v ekonomice i ve společnosti. Je to výzva svým rozsahem skutečně revoluční, proto nevyčítejme jen českým politikům, že k takovému úkolu nemají chuť, odvahu a často ani dispozice. Většina státníků i zástupců průmyslu přichází s opatřeními jen velmi váhavě a volí taková, která by pokud možno neměla výraznější dopad na zaběhnutý systém a náš životní styl.

Bohužel hrozí, že nás ukolébají a zavedou ještě hlouběji do slepé uličky – a to ve chvíli, kdy je nezbytné každou jednu korunu a každý jeden den využít k tomu, abychom začali obracet smrtonosný kurz. Mezi falešnými řešeními, která sice nyní nebolí, ale dříve nebo později se ukáže, že z různých důvodů selhala, je přechod automobilů na vodík nebo biopaliva (i když ty jsou v místním měřítku určitou alternativou), „čisté uhlí“ a pumpování CO2 ze spalin do podzemí nebo jaderná energetika.

Každé z těchto témat by vydalo nejméně na samostatný článek, věnujme se proto jen krátce jednomu za všechny: jaderným elektrárnám. Ty jsou nám opět nabízeny jako atraktivní menší zlo, protože vyrábějí energii, aniž by vypouštěly skleníkové plyny. Ve skutečnosti sice kvůli energeticky vysoce náročné těžbě uranu a výrobě paliva i jaderná elektřina zatěžuje klima, nicméně hlavní problém je jinde. Jaderné elektrárny dnes vyrábějí celosvětově 16,5 % elektřiny, což představuje asi jen 5 % celkové spotřeby energie. Kdybychom chtěli pomocí reaktorů výrazněji snížit emise ze spalování uhlí, musel by se jejich počet několikanásobně zvýšit. Přitom už i čtyři stovky jaderných bloků, které jsou v provozu dnes, představují značné problémy spojené s ubývajícími zásobami uranu, s rizikem těžké havárie a zamoření rozsáhlých území, s možností teroristického útoku a s narůstajícím množstvím vysoce radioaktivních odpadů, které zůstane životu nebezpečné statisíce let a pro jehož bezpečnou izolaci neexistuje řešení.

Vzhledem k tomu, že emise je třeba razantně snížit během nejbližších dvou či tří desetiletí, museli bychom okamžitě začít stavět nové reaktory tempem jednoho velkého bloku každý týden. To je technicky těžko představitelné a ekonomicky skoro neuskutečnitelné, protože jaderné elektrárny představují z hlediska počáteční investice zdaleka nejdražší zdroj (jenom výstavba jednoho velkého bloku stojí 3 až 5 miliard Euro).

Masivní rozšíření jaderné energetiky by ale nejen pohltilo velkou část omezených finančních i technologických kapacit, ale zásadním způsobem by podkopalo světovou bezpečnost. O přístup k jaderným technologiím projevuje nově zájem řada států, jejichž pouhý výčet (v přehledu World Nuclear Association z června 2007) nahání hrůzu: Bělorusko, Turecko, Írán, Saudská Arábie, Izrael, Sýrie, Jordánsko, Egypt, Tunisko, Libye, Alžírsko, Maroko, Nigérie, Ghana, Namíbie, Azerbajdžán, Gruzie, Kazachstán, Chile, Venezuela, Bangladéš, Indonésie, Vietnam, Thajsko, Malajsie a Jemen.

Nejde jen o to, že provozovat bezpečně jaderný reaktor stěží zvládají operátoři i v tak disciplinovaných zemích, jako je Japonsko. Především je potíž v tom, že jaderné technologie a materiály, které slouží k výrobě energie, lze velmi snadno a rychle použít i k vojenským účelům, ať už z rozhodnutí vládců daného státu nebo i menší organizovanou a odhodlanou skupinou. Už dnes zažíváme jadernou krizi v Severní Koreji nebo Íránu, v minulosti tímto způsobem získal přístup k jaderným zbraním Pákistán, Indie, Izrael a Jihoafrická republika. Je nepředstavitelné, že by se podařilo předejít podobnému zneužití v případě masivního rozšíření jaderné energetiky do celé řady nestabilních zemí. A to opomíjíme otázky, jak by se naložilo s jadernými odpady a kde by se vůbec získal uran, který v reaktorech slouží jako palivo.


Řešení pro všechny: efektivita a obnovitelné zdroje

Přitom je záchrana klimatu zvladatelná s již dnes ověřenými a komerčně dostupnými technologiemi: klíčem je snížení spotřeby a přechod na obnovitelné zdroje energie. To jsou navíc opatření, které si mohou dovolit bez vedlejších rizik i chudé státy.

Scénářů, které dokládají uskutečnitelnost (technickou i ekonomickou) přechodu na obnovitelné zdroje při výrazném zvýšení energetické efektivity, existuje několik. Mezi ty nejlépe propracované patří studie „Energy [R]evolution“ publikovaná organizací Greenpeace. Zpracoval ji německý Ústav systémových a technologických analýz při Německém centru letectví a kosmonautiky (DLR) a zabývá se podrobnou analýzou nejen jednotlivých regionů a tamního potenciálu, ale i výší potřebných investic. Ukazuje, že snížení globálních emisí skleníkových plynů do roku 2050 na polovinu je nejen uskutečnitelné a ve výsledku a finančně výhodné, ale že je to také cesta k tomu, aby i chudí lidé v rozvojových zemích získali přístup k domácím, stabilním a dlouhodobě udržitelným zdrojům energie.




POZNÁMKY / vaše reakcie
Ad: Popírání klimatických změn je zločinem proti lidskosti
6.8.2007 20:01 |

Slepí Ferinovi:

Ó náš jednooký kráľ, vyveď nás slepých a bezmocných z temnôt nášho tápania. Sme odsúdení na trápenie, lebo sme nepočúvali naše staré mamy, ktoré nám dobre radili, aby sme v zime teplé spodky a baranicu nosili a v lete aby sme do slnka príliš nehľadeli. Dlho nás tí potrymiskári za nos vodili a po tmavých chodbách lží a neprávd nás ťahali, reťaze klamstiev nám ukuli a do nich poviazali, aby nás nehanebne vyciciavať mohli. Ale teraz na lepšie časy svitá, bo vyšla jasná hviezda, ktorá novú pravdu skytá. Zajtra sa všetci dozvieme a po všetkých kútoch sveta rozhlásime, že doba temna a klamstiev sa v svetle a žiari pravdy rozplynula. Preto buď pozdravený a blahoslavený náš jednooký pán kráľ, génius a hlava pomazaná, náš spasiteľ a vykupiteľ, ktorému za svoj prinavrátivší sa zrak ďakovať môžeme.

P.S. Svojim úprimným priznaním, že sa ti uľaví, keď spoznáš niekde "svojho človeka", si sa sám odhalil ako niekto, kto ani nie verí, ale chcel by veriť, že má pravdu, a jeho "istota" závisí od počtu koherentných spoluveriacich. Čím väčší dav, tým väčšia istota, tým väčšie uspokojenie. Nuž tak teda príjemnú terapiu! A keby si chcel nadávať na zelených, tak nie som žiadny zelený činovník, len slobodný občan "štvrtého" sektoru, preto si tento štýl komunikácie môžem dovoliť a je mi úplne jedno, že sa zatvrdiš ešte viac. Kto chce kam ...
Ferino, kus vola
6.8.2007 19:29 | Roman Kanala

Máme tu ďalšieho hlupáka, ktorý sa nám ponúkol za účelom dokumentácie ľudkej blbosti. Píše si Ferino. Tak si ho poďme pozrieť.

Je veľa idiotov, ktorí šíria fámu, že vraj Grónsko bolo zelené a dokonca že sa tam pestovala pšenica a preto bolo zelené. Tento idiot nám tu akože "citoval" akúsi autoritu. Autoritou je beletrický text. No fajn. Lenže idiot nám beletrický text citoval tak, že sa ťažko hľadá. Nevadí, máme internet a prehľadávače. A ľaľa ho, tu je ten text celý:
http://www.severskelisty.cz/dobrodr/dobr0004.htm

T ak sa pozrime, čo nám idiot citoval - áno, je to tam. A teraz sa pozrime, čo nám idiot necitoval:
Slyšel o zelené zemi na západě, ale nevěděl jak daleko leží a jak tam dopluje. Plavba po Atlantiku byla velkým dobrodružstvím. Mnoho lodí ztroskotalo v bouřích, ale Rudý Erik se rozhodl, že novou zemí nalezne. S dalšími muži se vydali na cestu. Vypořádali se s bouřemi a připluli k východnímu pobřeží Grónska, kde ovšem pro vysoké hory a led nebylo možné se vylodit. Pluli tedy dál k jižnímu cípu. Tam led zmizel a země se opět zazelenala. Vystoupili na břeh.
...

Nějaké vysvětlení, proč země dostala název Grönland - zelená země – neexistuje. Je to zvláštní. Většina země je pokryta sněhem a ledem. Možná, že ji tak nazval jenom proto, aby sem přilákal co nejvíce rodin.
...
Za 3 roky připlul Rudý Erik se svými muži zpět na Island. Začal organizovat vystěhování do nové země na západě a těm, kteří s ním pojedou, sliboval dobrou půdu.
...
Sehnal 500 mužů a žen, naložil drůbež, dobytek, ovce, koně a vše co potřebovali k životu a 25 lodí se vydalo na cestu. Ale náklad byl příliš těžký a mnoho lodí se v rozbouřeném Atlantiku potopilo. K břehům nové země připlulo pouze 14 lodí. Přistěhovalci založili první kolonii ve východním zálivu - Julianehob, dnes nejdůležitější obchodní centrum jižního Grónska. Islanďané byli zemědělci a živili se převážně chovem dobytka, ale zde se začali zabývat i lovem zvěře a rybařením. K lovu ptactva používali sokoly.

Aha, tak žiadna pšenica, žiadne poľnohospodárstvo, len lov a rybolov... A tak idioti vytvárajú mýty, ktoré šíria. Na mýty je treba ukázať prstom. Idiotov treba kopať. Oberajú ľudí o čas a to nemožno prejsť len napomenutím.
Ad: Marián Miliczki
6.8.2007 16:26 | Ferino

Vitaj medzi nami "ateistami". Nie je nás veľa, ale dobrého vraj veľa nebyva. Žiaľ má dojem, že v každej dobe človek potreboval nejaké nábožemstvo, nejakého "guru", aby nemusel rozmýšlať a mal za čo bojovať. Myslenie asi ozaj bolí. A asi je tiež pravda, že "bigotný veriaci" musí mať svoju dogmu. A o dogme sa nepochybuje, neskúma sa jej opodstatnenosť, alebo či to náhodou nie je totálny nezmysel. Každý, kto sa opováži dogmu spochybniť, tak je označený za trápneho, blbca, ignoranta, ... Tu argumnty akékoľvek nemajú význam, lebo sa nik nad nimi nepozastavý. A dogma tiež nemá preskúmateľné a dokázateľné argumenty na svoje potvrdenie - to by už nebola dogma.
Ale hneď je pre mňa krajší deň, keď som zistil, že nás je o jedného viac. Vrelá vďaka.
Ad: Popírání klimatických změn... a pán Miliczki
6.8.2007 16:07 | Štefan Jančo

Pán Miliczki,

celá vaša argumentácia sa zakladá na tom, z čoho diskutujúcich obviňujete - na viere. „Zem by sme zrejme znicit dokázali... Globalnym oteplovanim vsak ani nahodou“. Čím iným je tento výrok, než hlbokou vierou?

Zdá sa, že ste sa šmahom ruky vysporiadali s poznaním o zmene klímy ako s niečím „veľmi povrchným“, ale... ako to viete? Veríte... Samozrejme, naše poznanie je v istom zmysle veľmi obmedzené... Je však tým, čo by sme mali ignorovať? Alebo ignorovať aspoň v otázke zmeny klímy? Prečo vedcom veríte v tom, že zistili, že v dávnej minulosti sa klíma menila (aj sama), ale teraz nedokážu zistiť, že k zmene prispievame svojou činnosťou?

Pozor aj na Vašu vieru, že tí, čo veria, že klímu meníme, sú akosi postihnutí infláciou hodnoty a možností človeka - syndrómom nadčloveka. Myslíte, že James Lovelock (autor hypotézy Gaia), alebo skvelý austrálsky biológ Tim Flannery, ktorí tak výrazne upozorňujú na hrozby ohrievajúcej sa Zeme (a Tim Flannery aj o súčasnom dopade na druhy a ekosystémy), a mnohí ďalší, medzi takých patria? A vôbec, že je to typický prístup pre environmentalistov, ktorí sa obvykle snažia skúmať vzťahy v celku, čo ich často vedie k dobrovoľnej skromnosti?

Napokon, čo je na viere zlé? Prirodzene začína tam, kde končí poznanie. Náš vzťah k svetu úplne prirodzene určuje jedno aj druhé a jedno aj druhé je nesmierne potrebné. Dôležité je, aby pri oboch boli čo najviac poctiví a čo najmenej si zamieňali jedno za druhé, a oboje za ideológie. V tom nám všetkým držím palce.
Ad: Popírání klimatických změn je zločinem proti lidskosti
6.8.2007 15:58 | Rudolf Pado

S udivom sledujem vseobecne komentare uplnych laikov, ktore o teme nevedie absolutne nic, ale "myslia si" ... Argumenty cez "boj s klimatickymi zmenami", "prezijem najblizsich 30-rokov", "klimaticke zmeny tu boli a budu" ... su argumentami, ktore si vpodstate nezasluzia akukolvek reakciu.

Ano, klimaticke zmeny tu boli, su a budu.
Ano, klimaticke zmeny sa odohravali v roznych casovych a topografickych rozmeroch.
Ja naozaj nemam cas nikomu vypisovat historiu zmien na tejto planete od kambria, pripadne detaily poslednych 2 000 rokov. K teme je dostatok literatury, vedeckych prac, ...
Ale ak niekto napise, ze clovek so svojim konanim nema vplyv na fyzikalne, chemicke, biologicke ... deje na tejto planete, tak mu jednoducho nie je dane nieco pochopit.

Pohlad na klimaticke zmeny nema byt pohladom strasenia, ale ani pohlad "nic sa vpodstate nedeje".
Opakujem, existuje zasada predbeznej opatrnosti.

V mene tejto zasady miliony ludi uzatvaraju zivotne poistenie (naco to robite, ked je statisticka nepravdepodobnost, ze sa vam nieco stane). Preco sa nechate balamutit poistovakmi, ktori vas ohuruju grafmi a utocia na city "aby bolo o rodinu postarane". Preco uzatvarate poistky, ked idete k moru? Idete sa tam utopit, poprhlit meduzam ... Preco davate obrovske peiaze zaq veci, ktore sa vam nikdy nestanu?

V pripade GKZ ten isty pohlad zosmiesnujete.



Pre neveriacich Tomasov
6.8.2007 15:55 | Rudolf Pado

S udivom sledujem vseobecne komentare uplnych laikov, ktore o teme nevedie absolutne nic, ale "myslia si" ... Argumenty cez "boj s klimatickymi zmenami", "prezijem najblizsich 30-rokov", "klimaticke zmeny tu boli a budu" ... su argumentami, ktore si vpodstate nezasluzia akukolvek reakciu.

Ano, klimaticke zmeny tu boli, su a budu.
Ano, klimaticke zmeny sa odohravali v roznych casovych a topografickych rozmeroch.
Ja naozaj nemam cas nikomu vypisovat historiu zmien na tejto planete od kambria, pripadne detaily poslednych 2 000 rokov. K teme je dostatopk literatury, vedeckych prac, ...
Ale ak niekto napise, ze clovek so svojim konanim nema vplyv na fyzikalne, chemicke, biologicke ... deje na tejto planete, tak mu jednoducho nie je dane nieco pochopit.

Pohlad na klomaticke zmeny nema byt pohladom strasenia, ale ani pohlad "nic sa vpodstate nedeje".
Opakujem, existuje zasada predbeznej opatrnosti.

V mene tejto zasady miliony ludi uzatvaraju zivotne poistenie (naco to robite, ked je statisticka nepravdepodobnost, ze sa vam nieco stane). Preco sa nechate balamutit poistovakmi, ktori vas ohuruju grafmi a utocia na city "aby bolo o rodinu postarane". Preco uzatvarate poistky, ked idete k moru? Idete sa tam utopit, poprhlit meduzam ... Preco davate obrovske peiaze zaq veci, ktore sa vam nikdy nestanu?

V pripade GKZ ten isty pohlad zosmiesnujete.



Ad: Popírání klimatických změn ... a pán Miliczki
6.8.2007 15:39 |

pán Miliczki,

vopred sa ospravedlňujem, že na chvíľu „odskočím“ od témy zmeny klímy trocha inam, ale je to prirodzená reakcia na Váš mail. Celá Vaša argumentácia sa zakladá na tom, z čoho diskutujúcich obviňujete - na viere. „Zem by sme zrejme znicit dokázali... Globalnym oteplovanim vsak ani nahodou“. Čím iným je tento výrok, než hlbokou vierou?

Zdá sa, že ste sa šmahom ruky vysporiadali s poznaním o zmene klímy ako s niečím „veľmi povrchným“, ale... ako to viete? Opäť, veríte... Samozrejme, naše poznanie je v istom zmysle veľmi obmedzené. Je však tým, čo by sme mali ignorovať? Alebo ignorovať aspoň v otázke zmeny klímy? Ozaj, prečo vedcom veríte v tom, že zistili, že v dávnej minulosti sa klíma menila (aj sama), ale teraz nedokážu zistiť, že k zmene prispievame?

Pozor aj na Vašu vieru, že tí, čo veria, že klímu meníme aj ľudskou činnosťou, sú akosi postihnutí infláciou hodnoty a možností človeka - syndrómom nadčloveka. Myslíte, že James Lovelock (autor hypotézy Gaia), alebo skvelý austrálsky biológ Tim Flannery, ktorí tak výrazne upozorňujú na hrozby ohrievajúcej sa Zeme (a Tim Flannery aj o súčasnom dopade na druhy a ekosystémy), a mnohí ďalší, medzi takých patria? A vôbec, že je to typický prístup pre environmentalistov, ktorí sa obvykle snažia skúmať vzťahy v celku, čo ich často vedie k dobrovoľnej skromnosti?

Napokon, čo je na viere zlé? Prirodzene začína tam, kde končí poznanie. Náš vzťah k svetu úplne prirodzene určuje jedno aj druhé a jedno aj druhé je nesmierne potrebné. Dôležité je, aby pri oboch boli čo najviac poctiví a čo najmenej si zamieňali jedno za druhé, a oboje za ideológie. V tom nám všetkým držím palce.
Ad: Popírání klimatických změn je zločinem proti lidskosti
6.8.2007 14:08 | Marián Miliczki

Je zaujímave, kam smeruje v dnesnej dobe myslenie cloveka zapadnej civilizacie. Ako si z myslenia moderny berieme predovsetkym domnienky a tu neobmedzenu VIERU v ludsky rozum a schopnosti. Napriek tomu, ze sme sa uz X - krat mohli presvedcit, ze sme len ludia, ziadny polobohovia a nase poznanie, akokolvek vynimocne v ramci nasej Zeme i v sucasnosti poznaneho vesmiru, je vlastne ubohe. Nietzscheho syndrom nadcloveka nam mata v mysliach a myslime si, ze dokazeme znicit svet. Zem by sme zrejme znicit dokazali. Atomovymi bombami. Globalnym oteplovanim vsak ani nahodou. Nase poznanie o klimatickych dejoch, ktore prebiehaju na zemi, zalozene na meraniach teploty niekolko malo rokov, su tak nesmierne povrchne, ze je zabavne pozorovat, ako hodnotime terajsie oteplovanie sa Zeme. V historii bolo uz vela otepleni a ochladeni zeme, a mysliet si, ze clovek svojou cinnostou moze menit tak vyrazne a tak rychle klimaticke prostredie takeho kolosu, ako je Zem, o ktorom podotykam vieme tak uzasne malo, je smiesne :o) V sedemdesiatych rokoch hrozila doba ladova, teraz hrozi globalne oteplovanie, dufam, ze prezijem este dalsich 30 rokov, aby som zistil, co bude hrozit potom. Keby zil Dante, asi by napisal druhy diel, tentokrat Ludsku komediu :o) Tym, co som napisal nechcem znevazovat pracu klimatologov, ktori sa zaoberaju vyskumom zmien klimy, len chcem podotknut, ze na vyslovovanie takych kategorickych zaverov, ako v dnesnej dobe toho vieme zalostne malo. Na druhej strane je pravdou, ze tato burka v pohari vody, moze posluzit na prehlbenie vedomosti o atmosfere a dejoch, ktore v nej prebiehaju. Ak by to vsetko malo sluzit aspon na toto, tak budiz :o)
Ad: Ferino, jedna pani a Erik Červený
6.8.2007 09:23 | Števo Jančo

Ferino, z Erika Červeného hrdinu popieračov globálneho otepľovania asi nevyrobíte. Zdravá skepsa v tak zložitej otázke, ako je vplyv ľudí na zmenu klímy, potrebná, no argumentom tzv. stredovekého tepelného optima sa oháňajú už len v menej osvietených končinách - bez urážky. Ono vtedy teplejšie v severoatlantickom regióne podľa všetkého naozaj bolo (v 10. až 14. storočí, o 1-2 ºC), jednalo sa však o regionálnu záležitosť. Otepľovanie a ochladzovanie Zeme prebieha zložito a nerovnomerne a výskumy vzoriek ľadu, letokruhov stromov a jazerných usadenín ukázali, že Zem bola v tom období celkovo o málinko chladnejšia (!), než v prvej polovici 20. storočia. V globálnom merítku teda žiadne stredoveké teplé obdobie nebolo a bolo by fajn, keby skeptici prišli s argumentami stojacimi na pevnejších nohách. Vikinga Erika by som už nespomínal, začína to byť dosť trápne.

Spomalenie Golfského prúdu môže spôsobiť výrazné ochladenie Škandinávie, a to v rámci globálneho otepľovania. Je to nepochopiteľný paradox?
Ad: Popírání klimatických změn je zločinem proti lidskosti
4.8.2007 19:54 | Jakub S.

fajn... ale veľa z nás si to uvedomuje - vieme, že ľudia môžu za klimatické zmeny, prehrievanie planéty, jej znečisťovanie, vysychanie jazier a tvorenie púšti, topenie ľadovcov, tiež vieme, že to môže narušiť napr. Golfský prúd a následne tak spôsobiť veľké kalamity a katastrofy... ale čo s tým zmôžeme keď je tu stále také množstvo zadubencov čo si nevedia pripustiť, že tu stále nebude toľko lesov, nebudú tu pravidelné dažde a pod., že sa nám môže výrazne zmeniť klim. podnebie - a neprestanú šetriť energiu, nezačnú sa správať šetrnejšie k prírode - ekologickejšie... :(
Ad: Jedna pani povedala
4.8.2007 10:19 | Ferino

Islandský sedlák Erik pracoval tvrdě a brzy postavil v zálivu velký dům s mnoha místnostmi. Po dobu 3 let, kdy Erik nesměl žít na Islandu, prozkoumal jako první Grónsko, zjistil, kde je nejlepší půda k obdělávání, nejvhodnější místa pro nová obydlí. Erik byl hrdý na zemi, kterou mohl považovat za svoji. Začal uvažovat o možnosti přivézt z Islandu více obyvatel. A také dobytek, drůbež, ovce a koně. Když se plavil kolem jihozápadního pobřeží s mnoha fjordy, kde rostla tráva a dřeviny, nalezl opuštěná obydlí, ale nikde se nesetkal s lidmi.
....Přistěhovalci založili první kolonii ve východním zálivu - Julianehob, dnes nejdůležitější obchodní centrum jižního Grónska. Islanďané byli zemědělci a živili se převážně chovem dobytka, ale zde se začali zabývat i lovem zvěře a rybařením.
Zdroj:Rudý Erik objevuje Grónsko

Ad: Popírání klimatických změn je zločinem proti lidskosti
4.8.2007 08:56 | Jedna pani povedala

Veru tak. Mnohí skôr narodení si pamatajú 1965. Mnohé skôr narodené babky žili pred 700 rokmi a žili v Grónsku preto, aby tam mohli pásť kravy na zelených pastvinách a priniesť svedectvo potomstvu v 21. storočí. Hlavne že netárame jedna babka povedala.
Ad: Matej
3.8.2007 18:42 | Ferino

niektorí skor narodení si mozno este pamatuju aký poprask po roku 1965 bol od vedcov a grinpisakov so strašením, že sa blíži a bude čo nevidieť prudké ochladenie, doba ľadová.( aj keď na Slovensku sa veľa o tom nehovorilo, a malo písalo) Vymyšlali sa nádherné projekty za stamilionov dolarov ako napríklad letecky rozsypávať sadze na severnom pole a pod. trvalo do cca 1990, keď sa začalo zisťovať, že to až take horúce nebude. No, ale čo ďalej. Vedcov sú tisíce a chcú zarábať, treba ich a ich rodiny karmiť. Tak znovu sa musí urobiť nejaké hrôzostrašné bububu a povedať ľuďom, dajte nám peniaze a my Vaám vymyslíme, ako sa zachrániť.
Stará mater mi hovorila, že niekedy pred 600- 700 rokmi sa v Gronsku pasol dobytok a nikomu to netrhalo žili.
A klíma je nepretržitá zmena čase. nemúže ju zafikxovať ako niečo nemenné. Nik, ani taky gabľas ako ja nepochybujeme, že k zmene klímy neustále dochádza. Jedno je však zaujímave pre mňa, všetci ti vedci, čo robia bububu a chcú peniaze, tak ti tvrdia, že dokaz dajú až o 50-80 rokov. Teda už nebudú žiť. Ale nik z nich neriskuje svoje meno, aby vyhlaásil, ako to bude o 12 rokov. Bo by sa zistilo, že trieskal budy a mal by výsmech. Tu netreba žiadné modely, stačí sedliacký rozum. A rozmyšlať a nenechať sa strašiť.
Ad: Rudolf Pado
3.8.2007 13:53 | Matej

Mam pocit, ze by ste si zelali v tejto diskusii niekoho kto by vam oponoval nejakymi radikalnejsimi tezami, ale poslednou reakciu naozaj vykopavate otvorene dvere. Mne ako laikovi sa zda ze takmer vsetci vedci sa zhodnu na tom, ze Zem sa v sucasnosti otepluje a preto im v tejto informacii doverujem. Vacsina sa tiez zhoduje v tom, ze to bude sposobovat problemy a v tomto im tiez doverujem (aj ked niektori tvrdia ze na krajiny ako Slovensko ten dopad nebude az taky negativny, ohrozene budu hlavne teplejsie a chudobnejsie krajiny. Ale to naozaj neviem posudit, takze to je pre mna otaznik). A tiez sa s vami zhodnem v tom, ze treba prijat nejake opatrenia.
Ad: Popírání klimatických změn je zločinem proti lidskosti
3.8.2007 13:43 | Jiri

Ano, clanok ma vo vsetkom pravdu; ak sa pozrieme na krasy Slovenska: http://www.prenocuj.sk/ potom zistime, ze v Tatrach chybaju lesy a ze vichrice su take, ake tu este neboli. Dopady poacasia bolo vidiet aj pri zatopeni prazskeho metra, take nieco tu tiez este nebolo, len ludia stale akosi spochybnuju a ignoruju tuto temu.
Ad: Rudolf Pado
3.8.2007 13:09 | Matej

Predpokladam ale ze jestvuje viacero modelov a tie sa lisia v prognozach. A ak je to tak, tak potom sa da kazda takato prognoza nazvat odhadom. Ale toto asi nie je uplne podstatne. K mediam – ako je to vseobecne vo svete, to odhadnut neviem, ale cital som uz texty v ktorych sa chvalili vasi ideovi pribuzni, ze vacsina clankov uverejnenych v mediach je v sulade s ich nazorom. Takze oni si zjavne nemyslia, ze je to 50%. A aby nedoslo k nedorozumeniu, mojim presvedcenim nie je popieranie globalneho oteplovania ako takeho, som len presvedceny o tom, ze v diskusii o klimatickych zmenach je vela demagogie, nedostatok kritickeho myslenia a ze veci nie su take jednoznacne ako to prezentuju bojovnici proti klimatickym zmenam.
Ad: Matej
3.8.2007 09:21 | Rudolf Pado

1. Vystupy z modelov v ziadnom pripade nie su odhadom. Pocitacom je uplne jedno, co si o probleme myslite, on len spracovava data a vychrli cisla.

2. Sprava IPCC hovori "18 az 58 cm, za istYch okolnosti az 100 cm". Aj tieto cisla su vsak priemer, tzn. ze niekde hladiny mozu rast ovela viac.

3. Skuste mi napisat mena tych vedcov. Ja o takych neviem. Viem vsak, ze skoro vsetky karentovane casopisy(vedecke casopisy s oponenturov) prinasaju vysledky roznych vyskumov o postupujucej klimatickej zmene. Na rozdiel od nich, bezne media, ktorecitaju bezni ludia, zverejnuju 50 % clankov popierajucich klimaticku zmenu, clanky bulvarizujuce temu ...

A aj keby toto vsetko neexistovalo, kazdy priemerne vzdelany clovek, ktory chodi do prirody desatrocia a casto zisti na zaklade biologickej odozvy "ze nieco sa deje".

Ad: Matej
2.8.2007 15:14 | Rudolf Pado

1. Nejde o odhady, ale o vystupy z modelov.

2. Myslim si, ze spravy IPCC si zasadne neodporuju.

3. IPCC je platforma zalozena UNEPom a Medzinarodnou meteorologickou organizaciou. Jej cinnosti sa zucastnuju vedci, odbornici z inych sektorov a politici (tu je problem). Napr. spravu k jednotlivym kapitolam pripravi 400 - 500 vedcov, k tomu ide priblizne rovnaky pocet oponentur (neznamena to vsak, ze stko zhodia, iba potvrdzuju relevantnost zaverov), 10 - 15 ludi robi korekturu (editorska robota) .... Najslabia cast procesu je konecna dohadovanie sa s politikmi (ktori tu ci sa nam to paci alebo nie predstavuju zastupcov lobistov - energtikou, taziarov ropy, zemneho plynu ... ) o zneni kazdej vety. dovolim si tvrdit, ze to co prezentuje IPCC ako spravy je len "makkou" verziou povodnych tvrdeni vedcov.
Ad: Rudolf Pado
2.8.2007 15:07 | Matej

„Cize ide o trochu zlozitejsi problem, nez vami zjedbodusovane polemiky o 38 cm a pod.“ Naozaj vas ubezpecujem, ze som nepovazoval moje dve vety v danom komentari za komplexnu analyzu problemu.
Ja sa touto problematikou hlbsie nezaoberam, takze ani nemam ambiciu polemizovat o tom o kolko cm sa zvysi hladina oceanov. Chcel som povedat len to, ze nie je pravdive tvrdenie (minimalne vo veci zvysovania hladiny oceanov), ze „každá nová prognóza IPPC přináší chmurnější obrázek, než byl v té předchozí“. A napriek tomu, ze sa neviem k tomu dostatocne kompetentne vyjadrit, spravy ktore menia prognozy uplne zasadnym sposobom na mna neposobia prilis doveryhodne, minimalne by som ocakaval viac pokory pri interpretacii odhadov a uznanie, ze taketo odhady su naozaj len odhadmi.
Ad: oprava
2.8.2007 14:44 | Rudolf Pado

5. riadok zdola: 10 % nie 10 mil. rokov

» Vaše reakcie (63)
» Verzia pre tlač
» Poslať e-mailom
» Pridať na Facebook
» Pridať na vybrali.sme


Čítajte tiež:
Masívna produkcia biopalív stráca podporu

Súvisiace témy
Ekonomika, Politika, Štátna správa, Veda a výskum, Odpady a znečistenie



[36628]




REKLAMA



CHANGENET.SK | občiansky denník, © 1996 - 2014, ChangeNet, ISSN 1336-2534
kontakt | reklama | info | služby | RSS